Historie objektu

Číslo popisné jedna ve vesničce zvané Vříšť najdete snadno. Je to opravdu jednička mezi zdejšími stavbami. Stylem připomíná malý zámeček a nikdo mu neřekne jinak, než panský dům na Vříšti.

První zmínky o dvoru na Vříšti pocházejí už z 16. století. Byl spojován se sklářskou hutí a náležela k němu sklárna, flusárna, stoupa na písek a fritu, mlýn s pilou, nějaké pozemky a kus lesa. Tehdy příslušel celý areál k obci Německé (dnešní Sněžné) a byla to jedna z nejdražších poddanských nemovitostí na Novoměstském panství.

Stejně jako jiné statky ani tento nebyl ušetřen špatného hospodaření a devastaci. Za jednoho z majitelů, měšťana Pavla Štrafy z Nového Města, dokonce dvůr zpustl. Nově byl postaven vrchností po roce 1598. Vrchnost jej pronajímala sklářům, například rodině Friedrichově.

V roce 1698 je objekt označován jako nově zřízený panský dvůr. Ale k tomuto účelu dlouho nesloužil. Z mladších zpráv občas na světlo pronikají pouze mlhavé zmínky o skladu na střelný prach. V roce 1741 však už je patrný půdorys dvora na Křoupalově mapě a o devět let později se dochoval i popis inventáře tohoto objektu. Na výsluní se dostává panský dům na Vříšti znovu v 18. století a v první polovine 19. Tehdy zde byl umístěn šichtmistrovský úřad. Po přestavbě tu vznikl penzion pro úředníky a zaměstnance panství na odpočinku Zároveň sloužila tato okázalá budova jako rezidence šichtmistrů. V tomto období byla také realizována jeho klasicistní přestavba. Vznikl pravidelný čtvercový půdorys s uzavřeným dvorem.

V objektu lze dodnes nalézt památky na zašlou slávu nedalekých kadovských hutí, ve kterých pec vyhasla v roce 1874. Litinové zábradlí, plechové dveře se šíny ze svářkového železa místní produkce nebo litinové sloupy podepírající podloubí na malém nádvoříčku. Milovníky staré architektury zase zaujme valená klenba v interiéru či už zmíněné podloubí s arkádou a lodžií.

Duše romantické možná upoutá informace, že pod touto střechou pobýval za války básník a překladatel Petr Křička. Právě tady vznikal jeho překlad slavného románu Lva Nikolajeviče Tolstého Anna Karenina.

A na své si přijdou i ochranáři přírody. Přímo před panským domem totiž stojí chráněný strom, javor klen, který je chráněn jako historický doklad osídlování krajiny v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.